"Dva šuplíky"
Moji žáci už vědí, co pojem "dva šuplíky" znamená. Nazvala jsem tak pravidlo pro gramatiku, která se týká slovesných časů.
Začátečníci a ti, kdo nemají gramatiku dostatečně procvičenou, dělají často chyby v použití pomocných sloves. Pravidla znají, ale pomíchá se jim, co kam mají dát.
Pravidlo dvou šuplíků znamená, že NESMÍM MÍCHAT SLOVESO "BÝT" S JINÝMI SLOVESY.
Sloveso "být" má totiž trochu jiný systém gramatiky než ostatní slovesa. Používat sloveso "být" a časovat ho se učí děti už od prvních hodin angličtiny. Na druhém stupni ZŠ už by měly být věty, kde se sloveso "být" vyskytuje, rozhodně zautomatizované a neměly by dělat nikomu potíže.
Všechno, co víme o časování a použití slovesa "být", si dáme do JEDNOHO SAMOSTATNÉHO ŠUPLÍČKU.
______________________________________________________________
ŠUPLÍČEK SLOVESA "BÝT":
- časování (I am, he/she/it is, you/we/they are)
- zápor - pouze přidáme NOT ( I'm not, he/she/it isn't, you/we/they aren't)
- otázka - sloveso "být" skočí před podmět (Are you from Prague?, Is he a doctor?)
- odpověď na otázku - zkácená, vždy použijeme správný tvar slovesa "být" (Yes, I am., No, I'm not.; Yes, she is., No, she isn't.)
--> Všude se vyskytuje sloveso být, které ze svého šuplíčku nikam neutíká
--> Nikde se nevyskytuje pomocné sloveso "do", které naopak do šuplíčku ke slovesu "být" neleze
! POZOR ! Do šuplíčku slovesa "být" patří všechna gramatická pravidla, která používají pomocné sloveso "být", tedy například přítomný čas průběhový nebo věty s "going to".
Př. Bart is watching TV. Are his parents playing games? - No, they aren't.
Lisa is going to do her homework. Is she going to read a book? - No, she isn't.
--> Jak vidíme, sloveso "být" si zachovává stále stejná pravidla (která už dávno známe), ať ho použijeme v jakékoli větě.
______________________________________________________________
____________________________________________________________________________________________________________________________
Všechno, co se učíme o ostatních slovesech, ukládáme do DRUHÉHO ŠUPLÍČKU. Tady bude věcí víc, důležité ale je, aby se nemíchaly do prvního šuplíčku.
______________________________________________________________
ŠUPLÍČEK OSTATNÍCH SLOVES:
Z toho, co jsme se už naučili:
- přítomný prostý čas, minulý prostý čas: používáme pomocné sloveso DO v záporu a otázce (pozor, v minulém čase bude sloveso v minulém tvaru - DID), samozřejmě také v odpovědi na otázku
Př. I don't like apples. Do you like them? - Yes, I do.
She didn't like the film. Did Peter like it? - No, he didn't.
- budoucnost s will: pomocné sloveso WILL používáme, když mluvíme o budoucích dějích (odhad, co se stane; také nabídka, co uděláme)
Př. People will use flying cars in future. Will they work? - No, they won't.
--> Nikde se nevyskytuje sloveso být!
______________________________________________________________